Hradební korzo propojí a kultivuje úsek od Národní třídy po Revoluční
Výběr jazyka:
Administrace

Hradební korzo propojí a kultivuje úsek od Národní třídy po Revoluční


06.05.19
Pražští radní uložili Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) vypracovat Koncepci Hradební korzo. Jedná se o systematickou revitalizaci ulic, které se nacházejí na území bývalých staroměstských hradeb. Hradební korzo se rozpíná od mostu Legií u Národního divadla až po Štefánikův most u Revoluční ulice. Cílem je zvýšit přístupnost nábřežních částí území a zkvalitnit významné městské třídy, jako je například ulice Na Příkopě nebo 28. října. Zlepší se zejména podmínky pro chodce, cyklisty a městskou hromadnou dopravu. Práce na projektu budou trvat rok.
 
Koncepce Hradební korzo má za cíl podpořit rozšíření pražské hlavní promenádní obchodní ulice z dnes vymezeného úseku Jungmannovo náměstí – náměstí Republiky do celého území od mostu Legií, až po Štefánikův most. Ty se nacházejí v místě bývalých staroměstských hradeb, které chtěl za svého života odstranit už Karel IV. Hradby zde však zůstaly další čtyři století.
Koncepce bude v souladu se strategickými dokumenty města, zejména pak s Manuálem tvorby veřejných prostranství, Pražskými stavebními předpisy a Strategickým plánem.
 
Historie Hradebního korza
Tato významná ulice metropole na rozhraní Starého a Nového Města pražského se proměnila z hradeb, které vymezovaly ve 13. století městskou aglomeraci. Hradby na Starém městě přestaly plnit svou funkci dnem založení Nového města pražského roku 1348 - sto let po svém dokončení. Již Karel IV. otevřel demokratickou diskusi a navrhnul hradby zbourat. To se navzdory absenci jejich primární funkce nestalo. Území se následně proměnilo ve vnitřní periferii města plnou odpadků, rozpadajících se domů a rochnících se prasat. Omezení fyzické prostupnosti degradovalo veřejné prostranství obou pražských měst přes 400 let. Roku 1787 císařským nařízením o sjednocení měst Josef II. rozhodl o zboření hradeb a zasypání hradebního příkopu. Tímto rokem začalo území nabírat na své atraktivitě a tržní hodnotě. Proměna z periferie byla s přílivem návštěvníků akcentována výstavbou obchodních paláců, bankovních institucí, restaurací, kaváren a luxusních nájemních domů. Dnešní ulice Národní byla osazena lípami a nazývána Českým korzem. Ulice Na Příkopě naopak korzem Německým, lemovaným kaštany. Na konci 19. století obě tato stromořadí ustoupila výstavbě koněspřežné tramvaje. Koleje zde setrvaly až do roku 1985.